Offa's Dyke – obranný val či hranice?

Boj o území a moc

Postupné opouštění ostrova neprobíhá ze dne na den, ale je to proces, který již nelze zastavit. Za opouštějícími římskými jednotkami je v bezpečné vzdálenosti následují Anglo-sasské kmeny. Není třeba vyvolávat větší ozbrojená střetnutí. Hlavním zájmem teď je, zmocnit se co nejrychleji všeho, co za sebou zanechali Římané. Od věci každodenní potřeby, přes domy a honosné vily, zúrodněná pole až po opuštěné římské pevnosti. Z těch se později velice často stávají sídla a hrady. Pod kontrolu původního obyvatelstva se dostávají již nestřežené úseky římských cest. Pozvolna se začíná v kmenovém společenství rodit společenská hyerarchie. S poslední římskou vojenskou posádkou, která odplouvá z Britany, začíná pozvolný rozkol mezi jednotlivými kmeny. Společný nepřítel, který je paradoxně sjednocoval, je pryč. Začíná boj o územi a moc. Uzavírají se dohody, aby byly v zápětí porušeny. Dochází k vydírání, vyhrožování a zradám. K podplacení a vraždám. Tak se rodí nový společenský řád.

Království Mercia

V období "Post-románském" ( po odchodu Římanů) vzniklo na území dnešní Velké Británie několik království. Každé z nich mělo přesně vytyčené hranice, využívající přírodního terénu k jejich obraně. U jednoho takového království se zastavíme. Přesněji řečeno u království "Mercia" a jeho hraniční obranné linii.

Tato obranná linie vede od ústi řeky Dee na severu, až po ústí řeky Way na jihu. Je prakticky totožná se současnou hranicí mezi Walesem a Anglii a její vybudování je připisováno králi Offavi (757 n.l. až 796 n.l.). Od něho nese take pojmenování "Offa's Dyke". Jedná se o obranný hliněný val bez jakýchkoliv důkazů, že byla na něm dřevěná palisáda, jako na Antonninusově valu. Skládal se ze 4m širokého a 2,5m hlubokého příkopu. Nad nim se tyčil 3,5m vysoký a 8m široký val směřující směrem do Walesu. Tehdy to bylo království "Powys"

Celé toto dílo se může pochlubit úctyhodnou délkou 240km!

Hraniční řeky

Zajímavostí je, že řeka Way na jihu (která je v současné době hraniční řekou mezi oběma zeměmi) zůstala na území Walesu. Obranný val Offa's Dyke ji sice lemuje, ale je od ní necelý kilometr vzdálen. Zatímco řeka Dee (také hraniční řeka v současné době) na severu je pro změnu na straně Anglie. Dá se předpokládat, že obě řeky hrály dost důležitou roli v životě obou království (rybolov, doprava, energie atd.), a že došlo mezi oběma stranami k jakési dohodě. Po celé délce obranného valu se však nenašly žádné důkazy o ozbrojeném střetnutí. Offa's Dyke mohl byt tedy vybudován za účelem obrany Mercia proti Powysu, ale sloužil spíše potom jako jasná a viditelná hranice mezi oběma královstvími.

Obranný val - Wat's Dyke

Následníkem Offa se stal král Coenwulf. Vztahy mezi královstvím Mercia a Powys se v té době pravděpodobně vyostřují. Novému následníku je přisuzováno vybudování tzv. Wat's Dyke. Táhne se od severu od ústi řeky Dee a prakticky lemuje Offa's Dyke. Z vojenského hlediska je více promyšlený, ale v porovnání s Offa's Dyke je "pouze" 64km dlouhý. Jednalo se asi o obranné zesílení hranice. Obr.č.3

Výzkumy se rozcházejí

Až potud by se zdálo, že je vše celkem jasné. Ale zmíněná fakta se opírají pouze o jediný písemný záznam spisovatele království Mercian z druhé poloviny 9.st.n.l. Assera. Také je třeba zvážit, zda by raně feudální společnost byla schopna vybudovat takto rozsáhlé dílo. I moderní archeologické výzkumy, včetně metody rozpadu radioaktivního uhlíku, nepřinášejí uspokojivé výsledky o datování obou valů. Velmi často se diametrálně rozcházejí.

Teorie jsou různé

Nabízí se spíše teorie, zda král Offa a Coenwulf "jen" nepropojil či nezdokolalil již existující úseky samostatných valů. Jeden z posledních římských záznamů o vnitrozemí Walesu hovoří k vyvraždění keltských druidů na ostrově Anglesey guvernérem na Britany Suetoniusem Paulinusem roku 60 n.l.

Dalším důležitým faktem je, že Wales je velmi hornatá země, těžce dobyvatelná a žádná římská cesta tam nevedla.

Severusova zeď neboli Off's Dyke ?

Aby toho nebylo málo, máme tu sice krátkou, ale o to zajímavější poznámku od římského historika Eutropiuse v jeho knize "Historiae Romanea Breviarium" z roku 369 n.l. Zmiňuje se zde o "Severusově zdi" vybudované římským císařem Septimiusem Severusem (193 n.l. - 211 n.l.), sahající od moře k moři v délce 133 římských mil (jedna římská míle je 1,48km). Jedná se tedy o "zeď" v délce necelých 197km. Mohlo by se tedy jednat o Offa's Dyke.

Císař Severus opravdu svedl větší počet bitev (mluví se o čtyřiceti) vedených směrem k Walesu. Mohl tedy vybudovat něco podobného na způsob Hadrianovy zdi. Eutropius se ale dopouští jedné zásadní nepřesnosti. Mluví o zdi z kamene, což Offa's Dyke nikdy nebyl. Mohlo zde dojít k záměně s Hadrianovou zdí. Na druhou stranu popisovaná délka spíše odpovídá Offa's Dyke, neboť Hadrianova zed (79 římských mil) je témeř poloviční.

Další kratší zmínka o "Severusové zdi" je v knize "Ecciesiastical History of England" od anglickeho benediktinskeho mnicha Venerabla Bede (673 n.l. - 735 n.l.). Hovoří zde přímo o císaři Severusovi, který "rozdělil zemi příkopem a zdí postavenou z drnu, vystuženou dřevem se strážnými vežemi, vedoucí od východu na západ". Nemluví zde nic o délce zdi. Orientace východ západ odpovídá spíše popisu Antoniusově valu. Ten ale nebyl postaven z drnu. To zase spíše odpovídá popisu Severusove zdi, neboli Off's Dyke. - Tak a teď si vyberte -

Čas ukáže

Offa's Dyke a Wat's Dyke je v současné době pod správou, výzkumem a patronací univerzity v Manchesteru. Bude to ještě nějakou chvilku trvat, než se okolo Offa's Dyke vše vysvětlí.

Z Anglie Hynek Oberhel