S.O.S. laboratoř Zeppelin CZ

Taky neradi chodíte na odběry? Stroje jsou emocionálně vyrovnané a s odběry si nedělají starosti. Krve by se v nich nedořezal, ale o to víc v nich kolují jiné provozní náplně: různé druhy olejů a chladicí kapaliny. Z odebraných vzorků dokáží pracovníci laboratoře poznat nejen, v jaké kondici jsou zkoumané kapaliny, ale i to, jak si vede samotný stroj. Nezadírá se někde? Neděje se v něm něco nepravého? Přesně to je otázka pro odborníky z S.O.S. laboratoře z modletické centrály Zeppelin CZ.

Neděste se. S.O.S. neznamená, že stroji, z nějž servisní technik odebral vzorky pro analýzu, právě odbíjí poslední motohodinka. Jde o zkratku pro anglický pojem 'Scheduled Oil Sampling' neboli plánovaný odběr olejových vzorků. V optimálním případě se u strojů provádí po každých 500 provozních hodinách. Při pravidelných kontrolách se dá zjistit, zda v oleji od posledního testu neproběhly změny poukazující na okem neviditelnou závadu stroje. Nejčastěji může jít o ztrátu optimálních mazacích vlastností nebo přítomnost částeček, které se do oleje dostávají kvůli nepřiměřenému oděru komponentů.

„Až na případy, kdy bychom zjistili, že se ve stroji mísí olej a chladící kapalina nebo pokud nezaznamenáme výrazné kontaminace motorového oleje prachem, nestává se, že bychom podle stavu nějakého vzorku volali majiteli, ať stroj okamžitě zastaví, protože se jinak zadře," říká vedoucí laboratoře Martina Milaberská s tím, že cizorodé částečky nalezené v oleji bývají většinou příliš malé, než aby znamenaly bezprostřední katastrofu. Poukazují ovšem na počínající problém, který je třeba řešit a předejít tak zkrácení životnosti a zvýšeným nákladům na případnou větší opravu.

Stárnutí olejů

Co všechno se zkoumá u olejů, které servisní mechanik Zeppelin CZ odebral ze stroje? Trochu jiné vlastnosti jsou požadovány od olejů do hydrauliky, než do olejů určených pro mazání převodovek či motorů. Oleje stárnou, vytrácí se z nich důležitá aditiva, až jednoho dne olej ztratí požadované vlastnosti a stroj trpí. Co v oleji naopak přibývá, jsou zplodiny a nečistoty. Olej je organická látka, a když je vystavena určitým podmínkám, jeho struktura se mění. „Infračervená spektroskopie u nás v laboratoři dokáže spolehlivě určit, zda nedochází k zestárnutí oleje." říká Martina Milaberská.

Když jde kov na kov

V jiném laboratorním přístroji se provádí emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Zní to jako replika ze sci-fi seriálu, ale ve skutečnosti jde o vědeckou metodu, která dokáže stanovit obsah prvků v odebraném vzorku. V S.O.S. laboratoři se zaměřují především na otěrové kovy, které se do oleje můžou dostávat v případě, že dochází k nadměrnému tření nějakých komponentů. Laboratoři disponuje přístroji, kterým neunikne přítomnost nežádoucích částeček různých velikostí – třeba i v řádech několika málo desítek mikronů. Pro srovnání - zatímco okem viditelný lidský vlas má průměr 80 µm (mikronů), přístroje v laboratoři vidí i částice osmkrát menší. Podle jejich tvaru a identifikace, zda jsou magnetické či nikoli, dokáží v laboratoři určit, kde se ve stroji děje něco nežádoucího. „Znalost strojů se u pracovníků laboratoře předpokládá. Když zkoumáme dodaný vzorek, musí nám podle výrobního čísla před očima okamžitě vyskočit, o jaký jde typ. Jinak bychom byli totálně ztraceni," směje se Martina Milaberská.

Trendová analýza

Laboratoř se zajímá i o podmínky, v nichž stroj působí. Když jsou například nasazeny v kopcovitém terénu, kde se víc brzdí, laboratoř může ve vzorcích zaznamenat vyšší přítomnost železa, která nutně nemusí znamenat, že by stroji něco bylo. Původně se výsledky porovnávaly s tabulkou obecně předepsanou pro daný typ, ale celkem brzy se přišlo na to, že každý stroj je jedinečný a lepší je sledovat, jak si on sám vede v delším časovém úseku. Říká se tomu trendová analýza. Jakmile se stroj zajede, hladiny otěrových prvků v olejích se stabilizují a měly by se udržovat přibližně na stejné úrovni. Přitom je vcelku jedno, že u každého stroje je jeho vlastní hladina trochu jiná. Až teprve výrazná změna zaznamenaná ve srovnání s předchozím odběrem by mohla signalizovat skrytý problém. Laboratoř jej dokáže většinou zaznamenat ještě před tím, než se projeví závadou. Další analýzy sledují viskozitu či třeba čistotu oleje. Ta se sleduje jen u převodových a hydraulických olejů - vzhledem k tomu, že v dieselových motorech vznikají saze, měření čistoty motorových olejů nemá smysl.

Chladicí kapalina

Do laboratoře proudí nejen vzorky olejů, ale na přetřes přichází i chladicí kapalina, která je složená z vody, glykolu a aditiv ve správném poměru zajišťujícím optimální chlazení. Když se rovnováha vychýlí, stroj se nechladí, jak by měl. Je to něco, jako když si dáte pivo na špatný schod. Laboratoř u chladicí kapaliny měří mimo jiné i její elektrickou vodivost. Pokud by vodivost přesáhla požadovanou úroveň, v chladicí kapalině by vznikly galvanické články a docházelo by k destruktivní elektrokorozi. Vzorky kapaliny se zkoumají dokonce i lidskými smysl. Zápach po amoniaku například vypovídá o tom, že může být vzorek zásaditý díky reakci dusitanů s hliníkovými komponenty. Pokud je vzorek kyselý (má tedy pH menší než 7), je kapalina korozivní a reaguje s železem a mědí.

Odběry se vyplatí

Možná to všechno vypadá jako šílená věda a hudba budoucnosti, S.O.S. laboratoř je tu však už dnes. Pracovníci laboratoře umí z výsledků vyčíst, jakému se stroj těší zdraví a co by mu mohlo prospět pro prodloužení životnosti. A především – odhalí závadu ještě dávno před tím, než stačí napáchat větší škody. Přitom jde o součást prevence závad, která téměř nic nestojí. Analýza olejového vzorku vyjde na 490 korun, u chladicí kapaliny je to 290 Kč. Ve srovnání s cenou případné opravy jde o maličkost, která se šetrným majitelům strojů mnohokrát vrátí.

Text: kolektiv autorů Zeppelin CZ
Foto: archiv firmy