Firma HOMA Pumpenfabrik, , je v oblasti zásobování vodou a čerpání odpadních vod úspěšně činná již více než 50 let. Z původní řemeslné dílny se firma rozrostla na podnik s celosvětovou působností, která má dnes zastoupení ve více než 40 zemích. V Česku firmu zastupuje společnost HENNLICH, která je dlouhodobým partnerem mnoha odvětví průmyslu.
Redakce časopisu Lomy a Těžba se na pozvání společnost TERRAMET, spol. s r.o. společně s dalšími novináři účastnila představení nové řady pásových rýpadel série X. Předvedení proběhlo v březnu v centrále společnosti JCB v Anglii a v lomu nedaleko Manchesteru, který společnost vlastní a používá pro testování a předvádění nových strojů.
Zástupci společnosti JCB nás přivítali laserovou show a slavnostně představili pásové rýpadlo 220X, zástupce nové generace rypadel série X. Dalšími novinkami byly vysokozdvižná elektrická plošina S2646E a první elektrické mini rýpadlo 19C-1E-Teci, které má nulové emise a je naprosto tiché, vhodné zvlášť pro práci ve městě, v tunelech a podzemí. S novou řadou X nás podrobně seznámil Tim Burnhope – ředitel oddělení vývoje.
Nové pásové rýpadlo JCB 220X je vyvrcholením 48letých odborných zkušeností týmu JCB s rýpadly, které nabízejí výkon a produktivitu bez kompromisů. Rýpadlo o váze 22 tun je vybaveno řadou efektivních, výkonných, komfortních a bezpečnostních systémů a inovací.
Rýpadlo je osazeno motorem EcoMAX Stage IV / T4F, který produkuje vysoký kroutící moment při 1500 až 1600 otáčkách za minutu. Osvědčená hydraulická čerpadla Kawasaki a ventily Kayaba zůstaly, ale použily se větší průměry ventilů a nejnovější generace rozvaděčů pro snížení hydraulických ztrát. Díky zvětšení průměru hydraulických hadic vzrostl průtok bez zvýšení výkonu hydraulických čerpadel. To znamená menší opotřebení a zároveň zvýšení životnosti hadic.
Ke zvýšení účinnosti stroje přispívají také nové a vylepšené funkce: technologie automatického vypínání motoru, automatického snížení otáček motoru, tlačítka start- stop motoru, funkce Power Boost navyšující výkon o 10%, a plovoucí výložník nastavitelný ve více módech. Výsledkem je pak až 15ti procentní vyšší účinnost ve spotřebě paliva proti předcházející generaci strojů.
Kabina u nových strojů řady X má zcela novou konstrukci, je širší o 100 mm a delší než u předchozích strojů. Obsahuje rám ROPS uvnitř konstrukce a má ploché zasklení po celém obvodu. Může se pochlubit neuvěřitelně nízkou úrovní hluku 67 dB uvnitř kabiny operátora, oproti 73 dB u předchozí generace.
Nová sedadla vyvinutá u dodavatele Grammer poskytují maximální komfort s možností vytápění a větrání. Joysticky jsou namontovány přímo na rám sedadla a pohybují se tak spolu se strojníkem. Ovládání spínačů je svedeno na pravou stranu sedadla do jednoho ovládacího prvku s otočným ovladačem. Výhodou kombinace obrazovky a otočného ovladače je urychlení běžných operací. Kvůli zvýšení pohodlí konstruktéři upravili také pedály a nožní opěrky. Čtyři provozní pracovní režimy umožňují obsluze těchto rýpadel přizpůsobit výkon každé aplikaci. Funkce Auto, Economy, Precision a Lifting poskytují velmi různá optimalizovaná nastavení.
První dvacetitunové modely nové generace X mají robustní a účelný vzhled, který bude charakteristický pro celou novou řadu rýpadel. Jsou navržená a konstruovaná s důrazem na efektivitu, dlouhodobou životnost a spolehlivost.
Nástavba rýpadla je 2,7 metru široká, oproti dřívějším modelům je o 200 mm širší. Vzniklé dostatečné místo umožnilo konstruktérům namontovat výložník do středové osy stroje. To snižuje namáhání ložisek a zajišťuje zvýšenou přesnost obsluhy. Další výhodou „vycentrovaného" ramene je možnost nasazení větší lžíce a snadnější používání hydraulického kladiva. Pro zvýšení využití stroje může být rýpadlo v továrně osazeno také 3D GPS naváděním a tiltrotátorem.
Zábradlí na pravé straně stroje sloužící pro bezpečnost mechaniků je zpracováno do nástavby tak, aby během provozu nemohlo dojít k jeho poškození. Madla na držení jsou navíc přimontována tak, aby šla v případě potřeby vyměnit. Novinkou jsou dvířka od servisních přístupů, vyrobené ze dvou ocelových plášťů. Větší odolnost přináší také svařovaný rám stroje a pevnější dvouvrstvé boční dveře.
Všechny nádrže jsou namontovány uvnitř karosérie, snadno přístupná je schránka na nářadí a také výstup do nádrže s integrovaným čerpadlem.
„JCB se snažilo maximálně vyjít vstříc zákazníkům, což se povedlo. Chtěli jsme maximalizovat životnost a spolehlivost našich strojů, takže jsme se snažili vylepšit každý detail. Usnadnili jsme práci jak strojníkům, tak servisním technikům, čímž jsme snížili odstávky a zvýšili ziskovost. Věříme, že 220X je začátkem nové generace JCB rýpadel, které si získají spokojené zákazníky po celém světě".
Dvoudenní prezentace společnosti JCB byla velice precizně a poutavě připravená. Demo předvedení nové série X pásových rýpadel 220X, které proběhlo v lomu společnosti JCB nedaleko Manchesteru, bylo vskutku akční. Strojníci předváděli tzv. „tanec strojů" a my jsme měli možnost tak vidět novinku poprvé v akci. Díky modelu 220X se společnost posunula do zcela nové úrovně vývoje produktů a montáže strojů.
Za pozvání velmi děkuje redakce Lomy a Těžba a z Anglie Jan Štěpánek
Kremnická mincovna je jedním z nejstarších nepřetržitě vyrábějících podniků na světě. Mincovna vznikla v Kremnici, v jejímž okolí v podzemí sedmi kopců byla velká naleziště zlata. Uherský král Karol Róbert z Anju 17. listopadu 1328 povýšil Kremnicu z osady na svobodné královské město a zároveň ji přidělil prililegium na provozování mincovny. Mince, které se zde začaly razit ze zlata ryzosti 23 karátů a 9 grénů vznikly podle vzoru mincí z Florencie a zpočátku se jim říkalo florény. Latinský nápis na obdobné zlaté minci města Benátky končil slovy „iste ducatus" lidé tomuto druhu mincí začali říkat dukáty.
Všechny kremnické dukáty se vyznačovaly vysokou a stálou ryzostí zlata, díky tomu byly ve středověku považovány za nejtvrdší měnu ve střední Evropě. Podle dochovaných záznamů jich v Kremnici za celou historii vyrazili 21,5 miliónů kusů. Pomineme-li jejich historickou hodnotu, celková hodnota by při dnešních cenách zlata představovala jednu miliardu dolarů.
Kremničtí mistři ovládali výjimečné technologie rafinace zlata. Rozsah zlaté produkce kremnické mincovny dokládá dobová statistika. Podle ní se zde v období 14. a 16. století zpracovávalo 1500 kg zlata ročně a vyrazilo se 400 tisíc dukátů. Zároveň se ještě razily mince ze stříbra, přičemž jejich celková roční hmotnost se pohybovala od 3 do 6 tun.
Poslední dukáty jako státní platidlo se v Kremnici vyrobili v roce 1881. Kremnická společnost jako jedna z prvních mincovnic začala v roce 1499 s ražením stříbrných tolarů. S ražením mincí technologicky úzce souvisí také ražení medailí, které taky proslavili kremnickou mincovnu, s jejich ražením se začalo koncem 15. století.
Uhersko mělo během středověku více mincoven, např. v Bratislavě, maďarské Nagy Banyi či rumunské Alba Júlii. Kremnická mincovna však všechny překonávala, co do technologického zpracování i do velikosti produkce. Období nejvyšší produkce prožívala mincovna za panovnice Marie Terezie, kdy se v Kremnici razilo větší množství mincí než ve všech mincovnách monarchie dohromady.
Podnik byl vzhledem k charakteru výroby taky střediskem používání špičkových technologií a konstrukcí strojů. Prvním známým razícím strojem byl rok 1565 uvedený padací stroj (Fallwerk), připomínající svým způsobem použití beranidla, používané i dnes ve stavebnictví na zarážení kůlů.
Období největší slávy kremnické mincovny provázelo používání vřetenového razícího stroje – balanciéra. Toto zařízení zavedl v Kremnici v roce 1710 známý technik, rytec a medailér švédského původu, Daniel Warou. Na tom stroji bylo možné razit mince moderním způsobem, který se používá dodnes. Kremnice se tak stala prvním místem použití balanciéra na ražbu mincí ve střední Evropě. Podle kremnického vzoru začali tuto techniku používat v mincovnách ve Vídni, Praze i v Rusku.
Od začátku 16. století kremnické mincově patřila pozice nejvýkonnější mincovny na území pod vládou Habsburků. Po rakousko-uherském vyrovnání byla jedinou mincovnou v Uhrách a po roce 1918 byla jedinou mincovnou v Československu. Ne jinak to mu je po osamostatnění Slovenska v roce 1993.
Dotkly se jí přímo události během obou světových válek. Po první zůstaly z mincovny jen prázdné budovy, celé zařízení a zásoby skončily v Budapešti. Na konci druhé světové války německé komando výbušninami zničilo zařízení celé razírny. V obou případech se podnik v krátkém čase vzpamatoval a to díky velké pomocí všech zaměstnanců. Uvedení nové měny do oběhu bylo v životním zájmu státu.
V roce 1986 se dokončil nový závod za městem, do kterého se přesunula celá výroba mincí. V původní budově zůstala produkce medailí. Do začátku 90. let minulého století byla jediným výrobcem mincového oběživa pro Československo. Od 1. ledna 1993 si plní tuto úlohu ve službách Slovenské republiky, 23. leden 1993 se stal dnem zrodu nových slovenských mincí, začala ražba prvních slovenských desetikorun.
V závěru roku 2008 vyrazila Mincovna Kremnice nové slovenské euromince. Ty už byly vyrobené v nové moderní razírně, která vnikla generální rekonstrukcí výrobních prostorů v původní budově v historickém centru Kremnice, kde mincovna stojí už od 15. století.
Mincovna je dnes výrazně exportující firma, vyváží 80% produkce. V současné době razí slovinské mince, razili mince pro Kypr a připravuje se další realizace dodávek pro Bangladéš. Do podnikatelské kategorie spadá i ražba replik historických mincí a medailí. Razí každoročně také nové náměty pro numizmatiky.
Kremnická mincovna je jedním z přibližně 80 podniků svého druhu na světě. Je ztělesněním symbiózy minulosti a přítomnosti, města a podniku. Je výrobním podnikem a zároveň stánkem kultury a umění, symbolem státní svrchovanosti. Povinnost navazovat na minulost a rozvíjet úroveň vývoje nejlépe vystihuje text medaile, vydané při příležitosti nové razírny mincí „Slávné dědičstvo zachovám a zvelebím".
Zdroje:
Kremnická mincovna archiv
www.mint.sk
www.google
Hana Wichterlová, narozená 2. března 1903 a její o deset let mladší bratr Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček, pocházeli z rodiny bohatých prostějovských průmyslníků – strojírenské závody Wichterle a Kovařík (Wikov).
