• Zveřejnil 
  • Kategorie 2018 / 3
  • Zobrazeno 65 krát

Cihly nejenom na bydlení, ale i na chleba

Zazvonil mi telefon a ozvalo se „Dobrý den, tady Milan Šebesta, rád bych postavil pec na chleba. Mohli byste mi na ní dodat cihly? Rád bych znovu obnovil dědečkovu pec v „Petráškově dvoře" a začal péct chleba. Musíme pec postavit tak dobře, aby byla funkční." řekl na úvod Milan Šebesta."

A začal vyprávět příběh svého dědy, který jako mladý učeň za C.K. úřadů musel absolvovat několik let práce u pece ve Vídni, než dostal „glejt", že tuto profesi může provozovat a že má všechny předpoklady, pro to aby se stal „pekařem".

03

Problém je, že nám slovo pekař zlidovělo a již není moc odborníků - pecařů, kteří by řemeslo uměli a také znali termíny: akumulace tepla, tepelná setrvačnost, proudění tepla, tepelné ztráty, odtah spalin, pnutí materiálu, tepelná roztažlivost aj. a dokázali shrnout všechny své vědomosti do jednoho díla. Panu Šebestovi se to povedlo. Oslovil letitého znalce řemesla pana Tomana Vojtěcha a šlo se na to.

Obnovení rodinné tradice

Aby rodinná tradice pokračovala, nechala se původní pec postavená ve Zdíkově rozebrat a převézt. Obnovení rodinnou tradice bylo rozhodující proč se i rodinná firma Cihelna Štěrboholy pustila do spolupráce na tomto díle. Požadavek na výrobky byl extrémní. Vyrobit cihly za použití historických postupů a materiálů, a tak co možná nejlépe navázat na umění našich předků. Požadavky se podařilo splnit a pro stavbu pece tak mohly být použity cihly ze Štěrbohol.

02

Historie Cihelny ve Štěrboholích

Cihelnu ve Štěrboholích provozoval pan stavitel Urban, který vyráběl cihly pro své stavby od roku 1929. Cihelnu vlastnil do roku 1952, kdy mu byla znárodněna. Pod různými provozovateli fungovala až do roku 1988. Po „Sametové revoluci" se rodinný podnik vrátil potomkům pana Urbana, kteří starou cihelnu zbourali a jako první cihláři po revoluci postavili nový závod a obnovili tradici předků.

01

Kvalitní ložisko

Výrobky cihelny se vyznačovaly vysokou kvalitou a hlavně pevností, která je nejvyšší v České republice, což je dáno především vhodným materiálem pro dané výrobky. Nejlepší výrobek dosahuje pevnosti 86,5 MPa/cm2, při 40 zmrazovacích cyklech, ale to platí pouze pro atypické výrobky jako jsou „šancovky", cihly použité např. pro rekonstrukci památníku v Terezíně. Standardní cihla plná v rozměru 290x140x65 mm dosahuje pevnosti více než 60 MPa/ cm2. Tyto hodnoty jsou dány surovinou a jejím uložením. Jedná se o illitickou jílovitou břidlici z období Ordoviku. Tomuto období odpovídají usazeniny na přelomu prvohor a druhohor.

V prvohorách na území „Velké Prahy" také vznikla oblast Barrandien, nejstarší prvohorní pohoří. V okolí Prahy se nacházení také druhohorní a mladší usazeniny, suroviny vhodné pro stavebnictví. Hovoříme tu o cihlářských jílech, keramických jílech a píscích. Všechny stavební suroviny snadno rozpojitelné pokračují od Barrandova směrem k nížinám celého středočeského kraje. Při použití těchto surovin se již za „první republiky"vyráběly výrobky, které se vyznačovaly vysokou kvalitou.
Dalším aspektem, který podtrhuje vysokou kvalitu je i to, že do těchto cihel nejsou přidávány žádné příměsi, ani v podobě lehčiv, ani v podobě ostřiv, které by měnily parametry budoucích výrobků.

Základní stavební prvky pece

Pro stavbu pece na chleba je nutné obstarat základní stavební prvky - podlaha, klenba, izolant, plášť pece a dvířka.

04

Podlaha

Spodní část pece, žároviště, je vyrobena ze šamotových desek. Šamot je stavební hmota, která výborně odolává teplotním výkyvům. Je schopna odolat teplotám okolo 1650 oC. Složení bývá zpravidla 1/3 oxidu hlinitého a 2/3 oxidu křemičitého. Příměsi jako jsou železo, titan, zirkon, vápník, hořčík ovlivňují barvu šamotu. Při smíchání práškového šamotu a vody, vzniká vodní sklo. To se v podobě nátěru aplikuje na stavební materiál, tím se uzavřou póry, sníží nasákavost a dosáhne se vyšší odolnost proti mrazu. Voda nasáklá v cihle, po zmrznutí zvětšuje svůj objem a tato síla je tak veliká, že umí porušit celistvost výrobku. Díky tomuto nátěru neztrácejí cihelné výrobky vzhled a funkčnost.

Klenba je vyrobena z plných cihel o rozměru 290x140x65 mm pevnosti P40 Mpa/cm2. Na výrobu těchto cihel s vysokou pevností se používají illitické břidlice. Charakteristickým znakem illitu je vyšší index lomu. Illit se vyskytuje v jílových břidlicích, jílech a půdách, které obsahují kaolín, proto se tato surovina používá jak pro výrobu cihel, tak i pro výrobu keramiky. Illit byl pojmenován podle státu Illinois v USA, kde byl prvně popsán ve 40.letech 20.století. Předpoklad vyšších pevností je dán vhodnou surovinou. Pevnost je měřena v akreditované laboratoři autorizovanou osobou, kde je na výrobek vyvíjen tlak hydraulickým lisem se záznamovým zařízením. Na cihlu bývá vyvíjen buď tlak na požadovanou hodnotu a sledují se změny v podobě prasklin, bočních výdutí, či rozdrcení. Tím se dá stanovit zda-li dosahuje požadovaný výrobek nastavených hodnot. Druhou variantou je vyvíjení tlaku na výrobek do maximální hodnoty soudržnosti výrobku. Jelikož má tlakoměr i záznamové zařízení, zaznamenávají se maximální hodnoty před rozpadem výrobku. Další změřitelnou veličinou je objemová hmotnost [kg/cm3]. Tato veličina nám napoví jaké množství hmoty je v daném výrobku. Vyšší hodnota objemové hmotnosti souvisí s vyšší hodnotou akumulace tepla a delší tepelnou setrvačností. Výrobky, které dosahují tyto hodnoty, byly speciálně vybrány pro klenbu pece. Vyšší hodnoty ovlivňují stálost prostředí v peci, což blahodárně ovlivňuje vsázku chleba v peci. Nedochází k teplotním výkyvům. Teplotní změny nemají skokový charakter.

05

Pro izolaci klenby pece bylo v tomto případě použito křemičitého písku frakce 2 - 4 mm. Využíván je pro svoji vysokou teplotu tání 1413,85 oC, a vysoké hodnoty tepelné vodivosti 0,55 W.m-1.K-1.. Při stavbě pece na chleba v Klánovicích u Prahy použili jako izolant rozdrcené střepy, které plní obdobnou funkci.

Plášť pece byl obezděn cihlou plnou 290x140x65 mm P40 z Cihelny Štěrboholy. Bylo použito cihel s vysokou pevností. Jednalo se o boční a čelní části pece, kdy se použily stejné druhy cihel jako v minulosti. Snahou bylo postavit věrohodnou repliku pece z částí původních prvků pro udržení historické hodnoty, tradice a v neposlední řadě i možnost porovnání finálních výrobků podle tradice našich předků oproti moderním pekárnám.

Dvířka  jsou toho důkazem. Bylo použito historických litinových prvků, které již v 19. století dodávala firma: Václava Kronera, Hořejší Staré Město u Trutnova.

K peci byla přistavěna i místnost pro kynutí chleba, kde se využilo odpadního tepla ze samotné pece i z konstrukcí odvádějících spaliny.

Co dodat

Panu Šebestovi se povedlo něco úžasného, a to obnovit tradici, kterou jeho předci začali téměř před sto lety. Dne 2. 3. 2018 provedl první vsázku do pece. Měl jsem tu možnost vidět celý postup na vlastní oči a je to opravdu zážitek.

08

Postup pečení chleba v peci v Petráškově dvoře:

Pro roztopení pece se používá měkkého dřeva. Pec se vytopí na 400 °C.

06

Na požadovanou teplotu se pec nahřeje asi za 30 minut. Pak se vyhrnou zbytky žhavých uhlíků k ústí pece, kde je popelník. Zbylé časti nedopalků a popela se mokrým hadrem vymetou do popelníku také a pec je čistá a připravená pro kladení chleba. Nakynutý chléb se položí na lopatu.

09

Chleba se na lopatě potře vodou a vloží se do pece. V Petráškově dvoře je možné do pece umístit asi 37 kusů kulatého, jednokilogramového bochníku žitného chleba. Dvířka pece se uzavřou. Za 10-12 minut je nutné chleby přesunout. Ze zadní části pece dopředu a naopak. To proto, že je v peci rozdílná teplota a je nutné dosáhnout správného upečení celé vsázky. Za 20-25 minut je chléb upečen a je ho možné vyndat. Opět potřete pecen smetáčkem (odborně štrejchovka) namočeným ve vodě a je hotovo. Chvilku počkejte a odnesete si domů opravdu domácí chleba.

10

Dobrou chuť.

Text a foto: Ing. Jan Fiala

Další články z této kategorie

« Ohlédnutí za Liebherr RoadShow 2018

 

Back to top