Těžba stříbra, jeho historie a využití

Stříbro se využívá už mnoho tisíc let, dokonce dříve než zlato. Chaldejci ve svém hlavním městě Babylónu zhotovovali stříbrné šperky již před 6000 lety. Dokud nebyla objevena bohatá stříbrná ložiska v Americe, byl zářící bílý kov stejně populární a drahý jako zlato.

Vlastnosti

Stříbro je bílý, lesklý, kujný a tažný ušlechtilý kov s největší tepelnou a elektrickou vodivostí. Nachází se ve sloučeninách s jinými kovy, jako ryzí kov velmi vzácně. Nejbohatší stříbrná ruda se jmenuje argentit, může obsahovat více jak 87% stříbra. Další ušlechtilé rudy stříbra jsou proustit – přes 65% stříbra a pyrargyrit – přes 65% stříbra aj. Významnějším zdrojem stříbra jsou stříbronosné rudy. Největší množství stříbra se získává z olověných a zinkových rud – 45%, z měděných a měďnatoniklových rud – 18%, společně se zlatem – 15% a v cínových rudách – asi 2%. Na vlastní stříbrné rudy tedy připadá 20%.

Stříbření vody

Ještě jedné vlastnosti stříbra využívají lidé už od starověku – stříbření vody.
Stříbro ponořené do vody vyvolává slabou chemickou reakci. Nepatrná příměs stříbrných haloidů vodu „oživuje" (tvoří se bublinky) a dává jí i antibakteriální účinky. Oživování vody pomocí stříbra se využívá dodnes, ovšem moderními metodami. Mezi dvěma stříbrnými elektrodami ponořenými ve vodě probíhá elektrický proud. Tato metoda se používá ve vodních zásobárnách u zaoceánských parníků i v kosmických korábech.

Ag versus Au

Přírodní slitina zlata a stříbra světle žluté barvy se nazývá kustelit (< 10% zlata) nebo elektrum (> 10% zlata). Po zlatu je stříbro nejlepší kujný kov, dá se vytepat na plátky o tloušťce až 0,002 mm. Některými svými vlastnostmi dokonce zlato předčí, například má nižší teplotu tání, ryzí stříbro je tvrdší. Ale na rozdíl od zlata rychle ztrácí lesk. V nejstarších dobách bylo stříbro u některých národů ceněno výš než zlato, zmiňuje se o tom například řecký historik Strabón, podle něhož prý některé arabské národy směňovaly díl stříbra za dva díly zlata.

Evropa

Většina stříbrných dolů byla známa už ve starověku a středověku, v současnosti jsou unikátní nálezy téměř vyloučeny. Ve starověku se stříbro těžilo hlavně v Řecku, Španělsku a o něco později v Německu a u nás. Španělské doly byly jedny z největších a nejstarších v Evropě. Těžili zde Féničané a nesmírně na tom zbohatli. Pověsti říkají, že dokonce místo lodních měděných kotev používali kotvy stříbrné.

České země

Podle pověstí bylo v Čechách stříbro dobýváno už v 7. století. Skutečný rozmach těžby spadá do 13. a 14. století. Bohatá ložiska stříbrných rud se postupně nacházela a dobývala v Jihlavě, Kutné Hoře, Jáchymově, Příbrami, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Českém Krumlově, Měděnci, Rudolfově a v Ratibořických Horách. Jejich intenzivní dobývání zadalo dostatečný důvod k vydání nových právních norem tohoto druhu. Světový věhlas Českého horního práva byl založen starším právem jihlavským a mladším právem kutnohorským. Toto právo je prvým psaným právem svého druhu v Evropě a sloužilo za vzor mnohým evropským zemím. Na Slovensku se soustředily hornické práce především do oblastí Banské Štiavnice, Kremnice, Hodruši-Hámroch a Partyzánské Lupči.

Kutná Hora

Kutná Hora se proslavila svým nejvydatnějším a nejhlubším dolem Osel. Nejvyšších zisků se zde dosáhlo roku 1505, kdy důl vydal na 92 kilogramů stříbra. Důl Osel dosáhl první na světě hloubky pěti set metrů. Pražské groše se razily ve Vlašském dvoře od roku 1300 do roku 1547, ale platily až do roku 1644.

Březové Hory (Příbram)

V roce 1875 se podařilo dosáhnout v dole Vojtěch světového prvenství 1000 m svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. O stříbrném bohatství březohorských  rudných žil svědčí mimo jiné i krásný stříbrný oltář na Svaté hoře u Příbrami. Stalo se tu ovšem i největší důlní neštěstí na světě u nás. Dne 31. 5. 1892 na 29. patře dolu Marie vypukl požár, při kterém zahynulo 319 horníků.

vojtech

Jáchymov

Velice výnosná těžba bylo umožněna poměrně mělkým uložením bohatých rud pod povrchem, kde se nacházelo i čisté drátkové stříbro. Dokonce se mohlo krájet a bez tavení mohlo být zpracováno v mincovně. V první polovině 16.století bylo v jáchymovském rudním revíru otevřeno a provozováno 1344 důlních pracovišť a v dolech v této oblasti bylo zaměstnáno kolem 10 000 lidí. O báňské technice a způsobu dobývání a ražení chodeb v Jáchymově v první polovině 16.století se dovídáme z díla jáchymovského lékaře Georgia Agricoly "De re Metallica libri XII".

Amerika

V novověku nastal rozmach v těžbě stříbra záhy po objevení bohatých ložisek v Americe. Cena stříbra rychle klesala, což podstatně ovlivnilo dolování v celé Evropě, a kdysi bohatá báňská města rychle chudla. V 16. a 17. století byly objeveny jedny z nejbohatších stříbrných ložisek na světě v Peru, Mexiku, Bolívii, Chile a Argentině. Dodnes jsou Peru a Mexiko hlavními zdroji stříbra na světě.

Cerro de Pasco v Peru

Stříbro se zde dobývá od poloviny 16. století, ale těžba nabyla na intenzitě až v roce 1901. Spolu se stříbrem se zde těží především zinek a olovo. Toxický odpad dobývání – zplodiny olovnatého prachu, exploze, toxické plyny, má na okolní prostředí velmi neblahý vliv. U více než 80% dětí překračuje hladina olova v krvi přijatelný limit. V okolí dolu je 85% domů pro bydlení nevyhovující. Přesídlení obyvatelstva je v plánu už několik desítek let, ale není známo jestli se s ním už začalo.

Cerro Rico v Bolívii

Kdysi jeden z nejbohatších dolů na světě dodával do Evropy neskutečné množství bohatství. To bylo, ale vykoupeno těžkým lidským utrpením. Během tří století v dolech zahynulo kolem osmi milionů horníků. Hora je protkána 700 šachtami (některé zdroje uvádí 800 šachet), ke kterým ale neexistují žádné plány. Z 400 aktivních šachet vytěží 15 tisíc horníků 2000 tun materiálu denně. A proto hoře „prožrané jak švýcarský sýr" hrozí zhroucení. Prach a azbest dostanou po dostatečně dlouhé době každého. A proto jsou nejčastější příčiny úmrtí horníku rakovina plic a silikóza. I když je to zakázáno, pracuje zde cca 2000 dětí, od 10 let jako poslíčci a později od 13 let jako horníci.

Platidla

Stříbro se stejně jako zlato používalo k výrobě mincí. V Mezopotámii začali používat první stříbrné platidlo před dva a půl tisíce lety, měly tvar kroužků a spirál jako peníze. První mince, které byly z elektra se razily v Lýdii v západním Turecku v 7.století před Kristem. Na našem území se první stříbrné mince razily pravděpodobně za vlády knížete Boleslav II. ve druhé polovině 10. století. Jmenovaly se denáry, razily se téměř z ryzího stříbra a vážily něco málo přes 1 gram. Pražskými groši se platilo od 14.století, byly velmi hodnotné a používaly se běžně i v okolních zemích. V letech 1520 – 1528 se v Jáchymově razil Jáchymovský tolar, který byl ale určen na export. Tolary ze Šlikovské mincovny na svou výjimečnou kvalitu a vysoký obsah stříbra doplatily. Miliony mincí byly roztaveny a použity v německých knížecích mincovnách na výrobu nekvalitního oběživa. Proto jsou tyto tolary poměrně vzácné.Vedle ražených mincí se zpočátku platilo kusovým stříbrem, pouze jeho váhou, a tyto kusy a kousky se podle potřeby krájely a sekaly – „rubaly". U staroruských národů daly tyto peníze název i dnešním rublům.

Použití

Využití stříbra nalezneme u výroby automobilů, léků, elektroniky, fotografických materiálů, zrcadel, baterií s vysokou kapacitou, leteckých motorů. Dále se používá jako materiál k přípravě zubního amalgánu, při čištění vody, do speciálních skel a omezeně na pamětní ražby mincí.

Zdroje:

  • Horniny a minerály – Len Cacutt
  • České horní právo I. – Roman Makárius
  • Velký atlas světa - NVG
  • bbc.co.uk/czech
  • cs.wikipedia.org
  • digiarena.e15.cz
  • ekolist.cz
  • geofond.cz
  • geologie.vsb.cz
  • gemologie.turnovec.cz
  • hornictvi.info
  • nom.wz.cz
  • p-numismatika.cz
  • reuters.com
  • silverum.cz
  • silverbull.cz
  • zdarbuh.cz

Titulní fotografie: www.wikipedia.org

 

Back to top